Naším oblíbeným cílem výletů je Karlštejn. Cesta je tam pěkná, vzdálenost tak akorát, zkrátka na první pohled výlet nemá chybu. Ovšem krásnou cestou se člověk nenasytí, takže jsme se na Karlštejně zpravidla chtěli najíst. To ovšem nebylo tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Těžký život hladového bikera
Zkoušeli jsme několik restaruací a nikdy to nebylo tak dobré, abychom restauraci mohli zařadit do naší záchytné restaurační sítě:) Jednou bylo jídlo velmi dobré, ale porce by nasytila tak top modelku na vrcholu kariéry, jindy byly porce celkem velké, ale kvůli nepříliš povedené chuti je nikdo neměl zájem jíst. O exemplárně hnusném případu ala Penzion u nádraží ani nemluvím.
Hospůdka u Švejka
Nezbývalo tedy než zkoušet nové a nové hospody a doufat, že jednou narazíme na tu pravou. A tramtadadá dnes se tak stalo. Zajeli jsme do hospůdky u Švejka. Je třeba podotknout, že do této hospody jsme se nedostali jen tak náhodou, ale dostali jsme typ od pana Richarda (na fotce s modrou helmou). Tímto mu velmi děkuji!
Kola dovnitř
Hned vstup do hospody člověka potěší. Po dnešní jarní a tedy poměrně blátivé vyjíždce jsme nevypadali ani my, ani naše kola, nejčistěji. Ostatní mě vylosovali, že vypadám nejvíc jako člověk a tak jsem se šel do hospody zeptat, kam bychom si mohli dát kola. Zároveň jsem paní upozornil, že já vypadám z celé skupiny ještě nejlépe a kola taky nejsou nejčistější. Paní se jenom zeptala kolik nás je a po zjištění, že jsme tři nám dovolila kola dát dovnitř. První velké a významné plus!
Pěkné, moc pěkné...
Nahrnuli jsme se dovnitř, uskladnili kola a usadili se. Hospůdka je velmi pěkná, vše v kombinaci dřevo/cihly/kámen. Pro pyromany je k dispozici krb:) Vše příjemně podtrhuje milá paní servírka, která je velmi ochotná.
Bikery jistě potěší, že v hospodě nemají koberce ale dlažbu a na židlích jsou jenom položené polštářky, které sa dají sundat. Člověk se tedy nemusí bát, že by tam něco zasvinil. Resp. že by něco zasvinil natrvalo:) Další plus.
Jídla a piva dosytosti
Objednali jsme si pivko, polívku a hlavní jídla. Já s Rejowem jsme si dali kuřecí se sýrovou omáčkou, Ondra se rozhodl pro kuřecí se šunkou a sýrem.
A teď pozor - vše co se nám dostalo na stůl chutnalo dobře. Polévka, hlavní chod i pivo. Prostě všechno:) Ceny jídel jsou taky v pohodě - pokud si to dobře pamatuji, tak dvě piva, polévka a výše zmíněné kuřecí stojí 149Kč. Porce (jak je vidět z fotek) taky nejsou nejmenší. Opět plus.
Takže podtrženo a sečteno - máme další záchytné místo v naší restaurační síti:) Doufejme, že to takhle vydrží nadlouho, protože nic dalšího už se mi na Karlštejně hledat nechce.
